Když je firma výrobní, jaký má používat ERP systém? Přece výrobní, to dá rozum. Proč by se výrobní firma měla při výběru ERP systému na rozum spolehnout a podle čeho vlastně informační systém vybrat? Každé podnikání je specifické, výrobu nevyjímaje. Samotnou výrobu můžeme různě členit nejen podle odvětví, ale i podle průběhu – to nejzákladnější rozdělení je na výrobu procesní (někdy je označována jako spojitá) a diskrétní. Protože se v ITeuro zaměřujeme právě na firmy s diskrétní výrobou, věnujeme následující řádky především těmto společnostem.

Procesní výroba pomocí receptur zpracovává tekuté nebo sypké vstupy – suroviny a teprve na konci celého postupu jsou výrobky, které lze spočítat na kusy. Naproti tomu u diskrétní výroby prochází produkt jednotlivými operacemi a na začátku i konci každé z nich se kusy počítají (neboli odvádějí). Zároveň se v diskrétní výrobě používají místo receptur kusovníky, což jsou seznamy dílů, materiálů a podsestav, ze kterých pomocí technologických postupů vzniká nadřazená sestava nebo finální produkt. Podniky s tímto typem výroby proto vyhledávají nástroj APS pro pokročilé plánování průchodu zakázek a rozvrhování jednotlivých výrobních operací.

Je APS opravdu nezbytné? A co další metody?

Není. Tedy ne pro samotnou výrobu. Některé podniky například fungují podle taktu linky nebo mají jiný způsob řízení a APS vůbec nepotřebují. Ale pokud firma kombinuje třeba sériovou a zakázkovou výrobu a chce ji plánovat podle reálných informací, nikoliv pocitů několika lidí, pak se bez APS neobejde. Nástroj zajišťuje optimální využití lidských i strojních kapacit, využití jedinečných přípravků či nástrojů a současně poskytuje objektivní informace o tom, kdy je možné zakázku zhotovit a expedovat.

»POKUD ERP SYSTÉM OBSAHUJE PLÁNOVÁNÍ V JÁDŘE, FIRMA USPOŘÍ AŽ MILIONY KORUN.«

Na trhu je samozřejmě mnoho ERP systémů a jejich historický vývoj dodnes odráží schopnost plánovat. Některé systémy se zrodily z účetních modulů, jiné byly původně orientovány
na procesní výrobu. Většina aplikací proto klíčovou funkcionalitu plánování doplňuje externím nástrojem třetí strany. Takové řešení spoléhá při přenosu dat na interface a některé údaje se musejí zadávat i duplicitně. V tomto aspektu se ERP systém Infor CloudSuite Industrial (SyteLine) liší, neboť funkcionalita APS je integrována přímo do jádra. Podniky, které ji chtějí využívat, za ni nemusejí připlácet, ani ji složitě propojovat. Bavíme se o úsporách, které v licencích a implementaci externího řešení mohou dosáhnout i několika milionů korun.

Ideální je, pokud systém podporuje kromě APS zároveň i princip řízení kanbanem. Podle této metody systém automaticky nastaví správné hladiny dílů nebo materiálu pro zajištění jejich dostatečného množství. Zohledňuje přitom průměrnou spotřebu a dodací lhůty (nákupní, výrobní), ale i výhled požadavků zakázek a zadanou úroveň jistoty pokrytí nenadálého výkyvu v poptávce. U jednodušší výroby, kde je relativně málo prvků, lze hladiny stanovit manuálně. Ovšem při početnějších skladbách představuje automatický pomocník obrovskou finanční úsporu a také redukci chyb, které mohou vytvořit kritický nedostatek zásob a v konečném důsledku výpadky v celé produkci.

Z domova, nebo ze světa?

Před rokem 1989 vznikalo v tehdejším Československu jen málo aplikací a teprve další dekáda přinesla podnikatelské prostředí, které na jedné straně potřebovalo a na druhé straně i nabízelo různý software. Vše se tehdy točilo okolo účetnictví a ekonomických procesů, takže českým ERP systémům zpravidla rodokmen začíná právě tady. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby už na startu vývoje neměly nejméně 20 let zpoždění za západním světem. A protože globální výrobci disponují mnohem rozsáhlejšími zdroji, budou vždy nastavovat laťku. Díky většímu geografickému záběru a širšímu spektru zákazníků do svých produktů zahrnují i mnohem více know-how a mezinárodní best practice. I proto mnoho českých podniků během svého růstu nahradilo lokální systém za mezinárodně prověřený.

Neznamená to však, že by tuzemský software nemohl ve firmě najít uplatnění. Hodí se však hlavně na detailní pokrytí specifické oblasti. My sami v ITeuro takto připravujeme InduStream, který je pomyslnou prodlouženou rukou ERP systému pro digitální podporu procesů přímo na výrobním pracovišti nebo ve skladu, mimo jiné automatickým sběrem dat ze strojů.

»SYSTÉM, KTERÝ NEPOKRÝVÁ ZÁKLADNÍ PROCESY VE STANDARDU, NEMÁ PERSPEKTIVU.«

Vše v jednom, nebo vyzobat to nejlepší?

V minulém čísle časopisu IN-IT jsme se podrobně věnovali výhodám konsolidovaného informačního řešení. Před dvaceti lety by se snad dalo uvažovat o přístupu „best of breed“, tedy koncepci architektury z řady produktů, které jsou v jednotlivých oblastech nejlepší. V dnešní době ale platí, že ERP systém by měl už ve standardu pokrývat drtivou většinu základních agend a procesů, přičemž případné změny umožňuje provést parametrizací a nastavením. Modifikace softwaru je totiž v čase čím dál těžší udržovat a také je stále dražší přidávat nové. Nemluvě o tom, že vývoj na míru je v konečném součtu vždy dražší, i když na začátku to může vypadat jinak.

Pod slovem „základní“ máme na mysli nezbytné agendy a procesy pro dané výrobní odvětví. Vedle zmíněného plánování a rozvrhování výroby jde také o její řízení, přípravu (konstrukční i technologickou, materiálové zajištění), související logistiku, řízení kvality, řešení servisu výrobků nebo třeba interní údržby podniku.

Systém, který nepokrývá ve standardu základní potřeby dostatečně a vyžaduje hned při implementaci doplnění externích nástrojů, nemá perspektivu. S každou další verzí nástavbové nebo primární aplikace hrozí, že spojení přestane fungovat. Neudržovaný software je pro firmu bezpečný asi jako odjištěný granát, ale udržovat zastaralý slepenec aplikací nikdo dobrovolně nechce.

Podrobněji k tématu: Od začátku do konce aneb Přináší Průmysl 4.0 happy end?

Jak tedy vybrat?

Výběr ERP systému ovlivní chod společnosti na mnoho let. Je to šance, jak posunout podnik na vyšší úroveň, zlepšit konkurenceschopnost, získat nové příležitosti. Důležitou roli vedle samotného softwaru hraje i jeho dodavatel. Ten by měl být stabilní, zkušený, s ověřenými referencemi a silným implementačním týmem. Každé firmě, která uvažuje o ERP systému, bychom doporučili projít těmito kroky:

1. Dobře se na změnu připravte. Definujte současné i budoucí potřeby společnosti, revidujte procesy a navrhněte jejich změny. Můžete se inspirovat v různých metodikách (například World Class Manufacturing – výroba světové třídy), které vyspělé systémy podporují.
2. Rozhodněte o strategii implementace a důsledně komunikujte s lidmi uvnitř vlastní firmy. Zaměstnanci by měli vědět, proč ke změně dochází, co může a má podniku přinést.
3. Udělejte si vlastní přehled o výrobcích systémů a jejich lokálních dodavatelích. Zeptejte se na jejich reference, zkušenosti i kapacity. Kolik zákazníků obsluhují, kolik mají v týmu lidí pro vaši oblast – budou na vás vůbec mít po implementaci čas?
4. Prověřte si vybrané reference osobní návštěvou a ptejte se. Je spolupráce dlouhodobá a užitečná? Splnil systém očekávání? Jak o systému a jeho dodavateli hovoří reální zákazníci?
5. Dívejte se ještě dál do budoucna. Vybraný software, jeho výrobce i implementační partner musejí disponovat zdroji, aby i v horizontu let dokázali nejen přinášet řešení pro vaše aktuální potřeby, ale zároveň vás inspirovat a ukazovat vám možnosti rozvoje. Digitální transformace se neuskuteční lusknutím prstu. Hledejte partnera, který má vhodné špičkové nástroje už dnes a u nějž lze předpokládat, že je bude mít i za pět nebo deset let.

Článek najdete v časopisu IN-IT, čísle jaro a léto 2020.