BIKE FUN International (BFI) je největším výrobcem jízdních kol v Česku. Sídlí v kopřivnickém areálu Tatry, kde ročně vyrobí na 200 000 jízdních kol všech typů, včetně elektrokol. Firma se zabývá také vývojem vlastního elektro systému Sport Drive a produkcí cyklistických doplňků a dílů pod značkou ONE Bikeparts. Zaměstnává bezmála 500 zkušených pracovníků a není bez zajímavosti, že byla úplně prvním zákazníkem ITeuro. Společnost byla založena v roce 2001, už o rok později její výrobu v ostrém provozu řídil ERP systém SyteLine.

Epidemie covidu-19 pro BFI přinesla kontinuální růst a zvýšenou poptávku po produktech, které míří do 29 zemí. Zároveň ale firma musela čelit problémům se zásobováním díly a materiálem. I s tím může pomoci správné informační řešení od spolehlivého dodavatele. Proč v BFI po celou dobu spoléhají na partnerství s ITeuro, ale i o aktuální situaci na trhu hovoří Petr Sazovský (PS), finanční ředitel a jednatel BFI, a Lenka Debefová (LD), analytik procesů BFI.

BIKE FUN International možná není tak známé jméno jako vaše značky Rock Machine a Superior. Můžete BFI uvést a zároveň zmínit i vaše další značky, které mohou čtenáři znát?

PS: BIKE FUN jako značku zdaleka nepropagujeme tolik jako značky, které vyrábíme. Ale když se řekne BIKE FUN, je to pro mě skoro jako rodina. Firma vyrostla na Superioru a pro spoustu lidí je to pořád Superior, ale s Rock Machine je to dnes už 1 : 1. Možná největší potenciál ale má třetí značka Frappé. Pak máme značku Sport Drive pro náš vlastní systém pohonu pro elektrokola a i ten má velké ambice. Pod značkou ONE Bikeparts vyrábíme příslušenství a díly pro kola.

Ve výročních zprávách a na webu najdete ještě další značky jako Cortina, která je velkým pojmem v Holandsku, což je pěkný cyklistický trh. Co budou Češi asi více znát a je to dobře viditelné, tak vyrábíme kola pod značkou Škoda. Kol, která vznikají v Kopřivnici, je opravdu hodně.

LD: Pro mě osobně bylo velmi příjemné vidět kola Cortina vyrobená v BFI ve velkých městech v Dánsku, Nizozemí. A to ve velkém počtu.

Mají vaše kola něco jako BIKE FUN DNA, kterou se liší od konkurence? A jak naopak odlišujete své jednotlivé značky od sebe?

PS: Interně máme podrobně popsáno, čím je každá naše značka specifická. Dá se to ale shrnout do jedné věty. Člověk, který si koupí Superior, je sportovec, závodník, jde mu o výkon, zatímco Rock Machine je pro ty, kteří chtějí skákat po kamenech, užívat si. Z této DNA se odvíjejí i barvy, i když obě značky jsou hlavně MTB kola. Superior má střídmé, tmavé, Rock Machine barvami hýří. Kola Frappé jsou úplně jiná kategorie – city kola, která jsou obvyklá ve velkých městech. Na tento trend na Západě míříme, trh je i větší a více rostoucí než horská kola. Pod městská kola se dá podřadit segment sdílených kol, který je velmi specifický. Tato kola musejí být jinak konstruována, musejí mít větší odolnost. Děláme je hlavně pro Skandinávii.

»NAŠE KOLA MAJÍ V DNA LÁSKU LIDÍ, KTEŘÍ JE NAVRHUJÍ A VYRÁBĚJÍ.«

To, co mají naše kola v DNA, je láska lidí, kteří kola navrhují a vyrábějí. Ale nechci z toho dělat vysloveně specialitu, protože věřím, že na takovém principu fungují i jiné značky. Máme vlastní vývoj, kterému věnujeme spoustu energie a prostředků, ale i to musejí dělat ostatní výrobci. Bez know-how nejde smontovat ani kolo z takzvaných sdílených dílů. My si formy sami vymýšlíme i sami testujeme a netýká se to jen rámů, ale i dalších částí.

Jak se vlastně pozná dobré jízdní kolo?

PS (s úsměvem): Tak, že má na sobě nápis Superior, Rock Machine nebo Frappé.

Hovoříte o rodinné atmosféře ve firmě, ale fakticky jste největším výrobcem jízdních kol v Česku. Jak to jde dohromady a co stojí z historie cesty na vrchol za připomenutí?

LD: BFI jsem poznala v letech 2001 až 2007 „z venku“, tehdy se řešily hlavně provozní věci, prostory, informační systém. Vrátila jsem se v roce 2016 a pořád se jelo s nasazením „to jsou naše kola“, stejně jako v roce 2001. Lidé v BFI to mají posazeno tak, že „děláme kola a ta nás reprezentují“.

Milníkem byl určitě rok 2013, kdy začala výroba elektrokol. Firma se ještě více zaměřila na kontrolu kvality na vstupu, přímo na výrobních linkách, na výstupu. Díky vlastnímu vývoji a špičkovým odborníkům se dnes vyrábí i e-bike s vlastním systémem Sport Drive. Důraz na kvalitu je kladen ve všech procesech. A díky vlastní softwarové aplikaci pro výstupní kontrolu se výrazně snížil počet reklamací.

Od roku 2019 nabízíme zákazníkům příslušenství ke kolům. Cílem není pokrýt celý sortiment, jako je tomu ve specializovaných obchodech. Ale je příjemné, že si zákazník může koupit dres, přilbu, taštičku nebo pumpičku Superior.

PS: Nastoupil jsem před čtyřmi roky. A když se na to podívám, přijde mi až neuvěřitelné, co se tady zvládlo vybudovat za dvacet let a že je to možné. Začalo se z úplné nuly a z ničeho se vybudovala takováto firma. Superior byl vnímaný jako značka z východní Evropy a dnes je na špičkové úrovni. Jako největší milníky vnímám rok 2001, kdy byla firma založena, vzali se lidé, technologie, koupila se práva na značku Superior. Další byl v roce 2009 s uvedením značky Rock Machine. BIKE FUN po celé roky neustále roste, s tím je spojené vše od množství vyrobených kol přes plochu využívaných prostor a tak dále.

Posílila koronavirová epidemie poptávku po jízdních kolech, tedy i vaši pozici lídra, nebo přinesla spíše komplikace?

PS: Situace je po všech stránkách šílená. Nemyslím si ale, že by poptávka vzrostla o 100 %. Spíše vzrostla z logických důvodů o 10 až 15 %, ale naproti tomu o podobná čísla klesla nabídka kvůli poklesu výroby. Třetím faktorem je dlouhodobý obecný trend ekologické dopravy, urbanizace, zdravého životního stylu. My už nemyslíme na sezonu 22, myslíme na 23 a dál. Koronavirus některé faktory umocnil. Ve skladu jsme před rokem měli 55 tisíc kol. Teď jich tam máme pod 15 tisíc. A kdyby byla dokončená, protože řadě ještě nějaký díl chybí, bylo by jich výrazně méně. Z těch 15 tisíc je tam asi jen 200, která ještě nejsou prodaná.

Ideální stav samozřejmě pro nás je, že všechno vyletí hned do světa, nechceme vyrábět na sklad. Kapacitně máme na to vyrábět více, lidi bychom sehnali, ale hlavním problémem jsou vstupní materiály. Když víte, že třeba neprodáte kolo, které nemá přehazovačku Shimano, ale zároveň víte, že Shimano vám další půlrok přehazovačky nedodá, máte smůlu. Pokud výrobci díly nedodají, my ta kola nevyrobíme. Standardní kolo může mít 100 položek, a pokud chybí jedna jediná, kolo nevyrobíte. U elektrokol je jich až 300. Kolegové třeba řeší 6 položek, 5 jich zajistí, ale jednu už ne a celá snaha byla zbytečná. Teď máme ve skladu třeba kola, kterým chybí zadní kola, což vypadá strašně zvláštně.

Po celou dobu koronakrize rosteme. Uvažujeme proto i nad možností vyrábět některé díly. Ale než bychom to reálně dotáhli do konce, předpokládáme, že dodavatelský řetězec na to dříve zareaguje a tu situaci vyřeší za nás. Navíc máme v historii BFI spoustu nějakých projektů a chceme zůstat zaměřeni na to, čemu rozumíme.

Může v této zapeklité situaci pomoci informační systém a jeho plánování?

LD: Určitě ano. Neumím si v dnešní době představit, že by i menší firma, než jsme my, pracovala bez plánovacího nástroje. Tím spíše, že některé vstupní informace se mění ze dne na den. My – a to je naše specifikum – nepotřebujeme řešit kapacitu, ale musíme řešit materiál, časy dodání od dodavatelů a správné poskládání kusovníku tak, ať nám materiál do výrobního cyklu vstoupí ve správný čas. Po absolvování školení od ITeuro teď s kolegou plánovačem testujeme přenastavení některých nakupovaných položek i nastavení systému. Zda stojí za to nástroj využívat ještě z větší části, nebo plánovat s určitou mírou rizika. Umíme výstupy z plánování lépe číst – i díky workshopům, které jsme dělali v posledních dvou letech. Spousta lidí z jiných oddělení jako nákup, sklad nebo obchod pochopila, že pokud jsou vstupní data správně, mohou lépe čerpat výstupní informace z plánování.

Když už jste mluvili o růstu, jako jeden z důvodů loňské změny majitele BFI se uváděl právě velký růst firmy v posledních letech a potřeba najít investora, který takový růst uřídí a podpoří expanzi na další světové trhy. Jaké máte vyhlídky na nejbližší období a chcete mířit v dlouhodobější perspektivě?

PS: Teď zrovna připravujeme dokument, kde přemýšlíme o horizontu budoucnosti asi deseti let, bavíme se o roce 2030. Dokument je tvořen v úzké spolupráci s našimi novými majiteli a z něj vzejde to směřování. Určitě bude orientovaný na naše značky, určitě bude očekávaný nárůst výroby. A budou tam i nové projekty, které ještě nemůžeme zmínit veřejně.

S novým vlastníkem zatím nedošlo ke změně managementu, pořád pokračujeme s původním. Získali jsme ale silného vlastníka s výraznými zdroji, to nám dává klid uvažovat nad strategií a budoucností.

Hodně roste také segment elektrokol, i odbyt těch vašich vloni hodně poskočil. Proč jste se rozhodli vyvíjet vlastní pohon?

PS: Trend elektrokol je v Česku řádově od roku 2010, ve světě ještě dřív. Už nějakých pět let nazpět bylo jasné, že to bude trend hlavní. My jsme naskočili poměrně brzy a zkušenost máme. Rozhodnutí o vlastním pohonu Sport Drive bylo ekonomické. Nechceme konkurovat hlavním výrobcům Bosch a Shimano, ale míříme do entry modelů – nižší střední třídy. Cílem je mít dostupný, přitom kvalitní pohon. Vidíme v něm velký potenciál, protože se o něj zajímají stále noví a noví zákazníci. Na druhou stranu bez dvou největších výrobců to taky nejde.

»POKUD SE MÁ UŽIVATEL KAM A NA KOHO OBRÁTIT, NESMÍRNĚ MU TO POMŮŽE, I KDYŽ JE ŘEŠENÍ VE FINÁLE SPOLEČNÝM DÍLEM.«

Jakou podporu vám při růstu poskytuje informační řešení a ITeuro jako dodavatel? Jak je pro vás takováto podpora důležitá?

LD: Shodli jsme se s kolegou, který je tady od roku 2001, že podpora ze strany ITeuro byla vždy na velmi vysoké úrovni a hlavně okamžitá. Slovo okamžitá bych chtěla zdůraznit. Pokud se má uživatel kam a na koho obrátit, nesmírně mu to pomůže, i když je řešení ve finále společným dílem.

Co se týká role informačního řešení, je zjevné, že je to role nezbytná. Informační podpora začíná magnetickou tabulí ve výrobě, končí vytištěním faktury a manažerským reportem. Žádná fabrika se dnes už neobejde bez podpůrných aplikací. Musí fungovat na internetu, poskytovat data přes B2B, B2C.

Po celou dobu, co je informační řešení využíváno, jsme o krok napřed. I uživatelé, kteří nemají přístup přímo do systému, mohou na informace nahlížet. Nejsme odkázáni na jedno řešení, můžeme se rozhodnout, jestli vytvoříme nějakou novou sestavu, nebo navazující aplikaci.

PS: Rozhodně jsme před čtyřmi roky neřešili tolik rozvojových projektů. Takže role informačního řešení roste, skoro každý projekt vede do oddělení IT.

Už dvacet let využíváte informační řešení okolo ERP systému SyteLine, který implementovala firma ITeuro. Ostatně byli jste vůbec prvním zákazníkem naší společnosti. Je tato dlouhodobá spolupráce spíše odrazem kvalitního softwaru, nebo jeho dodavatele?

LD: Určitě kombinace obojího. Všechny ERP systémy nabízejí obdobný základ a specifika lze řešit customizací. My jsme zůstali u jednoho systému i proto, že ze strany ITeuro vždy přišel včas plán upgradu. Kolega, který byl u dvou upgradů, mi potvrdil, že u nás vždy panovala jistota, že se upgrade povede.

Nemalou roli hraje znalost prostředí. ITeuro už ví, jak fungují procesy, ale i jednotliví uživatelé. Na základě toho se dá odhadnout, jak bude upgrade probíhat. S každou novou verzí ERP přicházejí nové věci, které můžeme, ale nemusíme využít. A zároveň víme, že pokud jsme měli ve starší verzi nějaké programové úpravy, budou přeneseny do nového prostředí.

PS: Souhlasím, že je to kombinací obojího. Jedna věc je, jestli něco systém umí, nebo se dá upravit, aby to uměl. Druhá věc je uživatelská podpora, kterou jsme měli vždy skvělou. A když se toto dá dohromady, není důvod systém měnit.

Proto jste si po celou dobu ponechali jeden ERP systém?

LD: Je to určitě jeden z důvodů. Výhodou je, že ITeuro i my máme zkušenosti a jsme otevřeni novým technologiím – používání čteček ve výrobě, načítání dat od dodavatelů i zákazníků a podobně.

Vaše podnikání vyžaduje spolupráci s mnoha dodavateli, a to nejen na výrobě, ale také v oblasti IT. Jak byste hodnotili ITeuro?

LD: Opravdu si velmi cením toho, že pokud nastane závažný problém – nejde vytisknout faktura, nejede plánování, mohu zvednout sluchátko nebo napsat e-mail a dostanu během několika minut odpověď. Díky tomu máme jistotu, že se problém podaří vyřešit a vyřeší se zpravidla velmi rychle.

Když se daný problém vyřeší, zpravidla se ITeuro ptá, zda taková situace nemůže nastat znovu. Řeší se preventivní opatření, například změna nastavení s cílem zamezit problému.

PS: U jiných dodavatelů máme delší reakční časy. A stává se, že odpověď není uspokojivá, problém se nevyřeší, nebo jen částečně. V tomto jste rozdílní.

Liší se ITeuro od ostatních dodavatelů něčím výrazně? Čím?

LD: To, co je jiné, nejsou jen školení, ta nabízí spousta dodavatelů, v této době i online. U vás je navíc možnost setkání jednotlivých uživatelů, výměna informací prostřednictvím workshopů, kde se můžeme podělit o zkušenosti z jednotlivých výrobních firem.

Jaké jsou tedy atributy dobrého dodavatele?

PS: Na prvním místě reference, zkušenost s dodavatelem. Pak kombinace mnoha různých věcí – schopnost dodat produkt, kvalita produktu, inovace, ale především schopnost dokázat, že umí vyrobit a prodat.

LD: Řekla bych asi 20 bodů, to hlavní je spolehlivost, poradenství, rychlá a správná odezva supportu a pak proaktivní, prozákaznický přístup.

Ze své pozice a zkušenosti, co byste doporučili ostatním firmám zohlednit při výběru informačního řešení a jeho dodavatele?

LD: Jsem ráda, že to nemusím řešit. (úsměv) Je důležité si uvědomit, že informační řešení není otázkou toho, jestli je nějaké lepší nebo levnější. Firma si musí uvědomit, co potřebuje, co tím řešením chce pokrýt. V dnešní době neexistuje systém, který by pokryl všechny informační potřeby. Vždy to bude nějaký základ, který se pak doplní vlastním vývojem nebo interface na jiné aplikace.

PS: Já se zopakuji, začal bych referencemi. Co ten systém umí, kdo ten systém používá a jak jsou uživatelé spokojeni. Základ umí poskytnout každý, ale pak přicházejí odlišnosti.

Není tajemstvím, že Lenka Debefová zná oba břehy, které spojuje most informačního řešení. Je náročnější pozice na straně dodavatele, nebo zákazníka? A co byste doporučili ostatním firmám zohlednit při komunikaci s dodavatelem informačního řešení?

LD: Na počátku jsem si myslela, že na straně zákazníka to bude jednodušší. Ale musím říct, že každá strana má svá specifika. Na straně dodavatele byla velká výhoda, že projekty běží rychle. Na straně zákazníka se denně řeší problémy z různých oblastí života firmy a rozhodně to není práce, která by hned byla vidět. Příjemné na tom je, že když člověk prochází fabrikou, s odstupem vidí „ano, posunuli jsme se o obrovský kus dál“. Co bych zdůraznila, tak na obou stranách musí být umění naslouchat a snaha porozumět tomu, co dotyčný klíčový uživatel potřebuje.

Petr Sazovský

Do BIKE FUN International nastoupil v roce 2017 a momentálně zastává pozici finančního ředitele a jednatele. Zároveň má ve firmě na starost oblast IT. Před příchodem do BFI řídil evropské treasury společnosti Varroc Lighting Systems. Svou profesní kariéru začínal v auditorské firmě Ernst & Young.

Petr studoval Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity v Brně a je držitelem titulu FCCA. Je také šťastným otcem tří dětí a věnuje se aktivně i pasivně sportu, ekonomii a přírodě.

Lenka Debefová

Do BFI nastoupila v roce 2016 jako analytik procesů. Zajišťuje podporu uživatelů ERP, navazujících aplikací a interface. Řeší interní IT projekty a požadavky, zastřešuje základní školení uživatelů, revizi procesů a používaných sestav. Před příchodem do BFI téměř 10 let pracovala jako konzultant, vedoucí projektu a vedoucí supportu v ITeuro.

Díky studiu systémového inženýrství a IT na Ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava a následné stáži v Dánsku získala Lenka dobrý základ pro všechny projekty. Mezi působením v ITeuro a v BFI se věnovala dnes již 6členné rodině, která jí vyplňuje volný čas spolu se sportem (turistika a cykloturistika, je trenérkou horolezectví a kompenzačního cvičení).

Článek najdete v časopisu IN-IT, čísle 1/2021.