Společnost JK Nástroje vznikla v roce 1996 a dnes vyrábí především zakázkové strojní součásti podle výkresové dokumentace nebo dodaného vzoru. Nadále se v souladu se svým původním zaměřením věnuje i výrobě a ostření rotačních a speciálních nástrojů pro kovo- a dřevoobrábění. Sází na moderní technologie, robotizaci a automatizaci.

Firma za svých 25 let prošla značnou proměnou. Vybudovala si vlastní areál s robotickými pracovišti. Data ze špičkových CNC obráběcích strojů se od roku 2020 odvádějí přes MES řešení InduStream automaticky do ERP Infor SyteLine (CloudSuite Industrial), který byl implementován o čtyři roky dříve. O tom, proč JK Nástroje spoléhají právě na moderní technologie, ale i o proměnách výroby v čase hovoří Václav Nášel, správce informačního řešení a datový analytik.

Můžete na úvod vaši výrobu stručně představit?

Výroba se skládá ze dvou středisek – brusírny a obrobny. Na brusírně se vyrábějí obráběcí nástroje, s tím je spojena i služba následného ostření těchto nástrojů. Na obrobně vyrábíme složitější součástky pro české zákazníky, ale i pro zahraniční společnosti. Střediska fungují navzájem i vnitropodnikově, zejména obrobna dává požadavky na výrobu nových nástrojů. V roce 2015 jsme zřídili i vlastní konstrukční kancelář. Naši konstruktéři kreslí příslušenství pro zbraně, především držáky optických přístrojů. A připravujeme i další produkty. Konstruktéry máme dva, kteří zároveň chystají výrobní a měřicí pomůcky a starají se o tyto podpůrné nástroje.

Za pětadvacetiletou historii toho už máte dost za sebou. Jaké dnes využíváte technologie a podle čeho jste je vybírali?

Firma začala na výrobě a broušení nástrojů, pak se k tomu připojila výroba na zakázku. Teprve s přechodem do současných prostor jsme začali vyvíjet vlastní produkty v naší konstrukční kanceláři. Tomu odpovídají i technologie. Ze začátku jsme měli tříosé stroje pro výrobu nástrojů, pětiosé jsme měli jen pro obrábění. Kvůli náročnějším požadavkům výroby jsme však i u výroby nástrojů přistoupili k pětiosým strojům. V původních prostorách jsme byli omezeni také místem. Nová hala nám umožnila využívat například 3D souřadnicové měřicí stroje a celkově jsme rozšířili strojní park. Ve starých prostorách jsme měli osm strojů, dnes jich máme přes třicet. Kvůli tomu jsme změnili i procesy a operátoři si dnes třeba mohou přesně srovnat vyrobené kusy s předlohou pomocí porovnávacího měřicího zařízení.

Současný strojový park se skládá převážně z CNC strojů, od tříosých přes pětiosé až po devítiosé. Některé jsou osazeny stacionárními roboty obsluhujícími jeden až dva stroje a máme robotickou linku, která má na starosti obsluhu šesti strojů. V oblasti kontroly máme souřadnicové měřicí stroje, profilové měřicí přístroje a další dílenské porovnávací přístroje. Výběr byl dán zkušenostmi se značkami, které byly historicky svázány s naší firmou a byly tedy již odzkoušené.

»VÝHODA ROBOTICKÝCH PRACOVIŠŤ JE VE STABILITĚ PROCESU A V MAXIMÁLNÍM VYUŽITÍ ČASU OBRÁBĚNÍ, KTERÉ NENÍ ZÁVISLÉ NA LIDSKÉM FAKTORU.«

Dokážete srovnat robotická pracoviště s původním přístupem k výrobě a zmínit nějaké konkrétní výhody?

Výhoda robotických pracovišť je ve stabilitě procesu a v maximálním využití času obrábění, které není závislé na lidském faktoru. Předcházející přístup byl závislý na přístupu operátora a schopnosti obsluhy určitého maximálního počtu strojů současně.

Mám k automatizaci velmi kladný přístup. Co si budeme nalhávat, na pracovním trhu je teď situace špatná a lidé se nám těžko shánějí. Automatizovaná robotická pracoviště zvládnou zastat standardizovanou práci lidí. Pořád je lepší investovat do dražších technologií, kde je jistota, že stroj bude vyrábět. Dříve byla realita, že na jedno volné místo čekalo za branou až pět lidí, to dnes neplatí. Proto jdeme cestou robotizace. Ale to zase vyžaduje odborníky, které si firma buď musí najít, nebo vychovat. Ideálně v lidech, kteří už u nás mají nějakou praxi a zkušenosti. My nyní máme prvního zaměstnance, který obor robotizace a automatizace vystudoval a ve studiu pokračuje. I když je časově náročné vychovat si odborníka od nuly, vyplácí se nám to.

Jak se využití nových technologií promítlo do roviny procesů, co vše jste museli změnit?

Hlavní změna procesů ohledně robotických pracovišť byla v posílení podpory. Zavádění a pak i udržování chodu jednotlivých robotů nese s sebou určité specifické nároky. Ať už se jedná o programování, údržbu nebo následnou kontrolu. Dále se musí zajistit příprava takzvaných blistrů, což jsou zakladače, odkud se odebírají a zpětně zakládají obráběné součástky. Tyto blistry si modelují sami „robotáři“, jak nazýváme pracovníky zodpovědné za robotická pracoviště. Následně se vyrábějí v kooperaci, popřípadě na stroji, který je vyčleněný pro výrobu přípravků. Další částí přípravy jsou chapače robota. Tato část má na starosti, jak název prozrazuje, uchopení součástky při odebírání a zakládání součástky do stroje nebo blistru.

»INFORMAČNÍMU ŘEŠENÍ PŘIKLÁDÁM DOMINANTNÍ ROLI A JSEM ZASTÁNCEM ŘÍZENÍ PROCESŮ A ROZHODOVÁNÍ SE POMOCÍ DAT.«

Jakou roli a důležitost za této situace přikládáte informačnímu řešení?

Z mého pohledu informačnímu řešení přikládám dominantní roli a jsem zastáncem řízení procesů a rozhodování se pomocí dat. V našem případě se jedná o SyteLine a InduStream. Samozřejmě to nese velké požadavky na čistotu a kompletaci dat. Pokud jedna z těchto věcí není v pořádku, musíme se uchylovat k iracionálnímu rozhodnutí, což nemusí být vždy efektivní.

Čistota dat je o monitoringu. Na obrobně se nám to daří více, na ostřírně jsou zakázky specifické, probíhají někdy jen tři dny, nejdou proto vyhodnocovat ani dodavatelsky, na druhou stranu cesta je přes reporty a datové pohledy. Čištění dat je nikdy nekončícím procesem. Mým osobním cílem je, abychom svá rozhodnutí a procesy řídili daty. A je i osobní výzvou přesvědčit lidi, kteří tomu nevěří, aby se na data spoléhali namísto intuice. Je to na přepnutí člověka, aby systému začal věřit. Ale data v systému musejí dávat smysl – musí se například komunikovat se zákazníkem, aby požadovaná data dodání objednávek byla reálná a umožnila systému správně plánovat.

Jsou důležitější spíše inovace výrobních zařízení, navazujících procesů, nebo softwaru nad nimi?

Zajímavý dotaz, na který nelze jednoznačně odpovědět. Můj názor je, že tyto oblasti se budou vždy v určitém poměru vzájemně prostupovat a nebude možné určit, co je důležitější. Z mého pohledu je potřeba klást důraz na automatizaci jak u výrobních zařízení a procesů, tak i softwarových řešení.

»MÁME ONLINE DATA O STAVU DÍLNY, A TÍM MŮŽE MISTR ŘEŠIT AKTUÁLNÍ NEDOSTATKY VÝROBY, ANIŽ BY MUSEL NEUSTÁLE PROCHÁZET MEZI STROJI.«

Na více než třech desítkách výrobních strojů využíváte i automatický sběr dat přes nástroj InduStream od ITeuro. Proč jste se rozhodli právě pro toto řešení a jaké jsou jeho konkrétní přínosy?

Za toto řešení jsem osobně lobboval v naší firmě několik let. Jelikož jsem měl zkušenost s pozicí vedoucího výroby a denně jsem řešil problémy ohledně zjišťování informací o průběhu výroby, poohlížel jsem se po nějakém nástroji, který by nám tento požadavek pomohl vyřešit. S nasazením InduStreamu jsme tento nástroj získali. Máme online data o stavu dílny, a tím může mistr řešit aktuální nedostatky výroby, aniž by musel neustále procházet mezi stroji. Takto má data na jednom místě kdykoliv k nahlédnutí. Noční směny, kdy není v práci, může na druhý den analyzovat a není již závislý na operátorech, kteří mu nějaké detaily z průběhu směny zapomenou sdělit. Takový nástroj jsem hledal, protože mistr potřebuje v daný čas vědět úplně všechno, jelikož je zodpovědný za výkonnost dílny. Jedna moje zkušenost byla, že dokud jsme neměli InduStream, tak si operátoři schovávali některé dříve vyrobené kusy za stroje, a když se jim nechtělo pracovat, tak si vykazovali tyto kusy. To už s InduStreamem nelze.

Co plánujete zavést do budoucna, jak vidíte JK Nástroje třeba za pět nebo deset let?

Z  pohledu správce informačního systému a datového analytika bych rád viděl firmu, která by byla řízena daty z informačního systému nebo automatického sběru dat InduStreamu. Posílení automatizačního procesu výrobních strojů vidím jako další důležitý pilíř stabilní firmy budoucnosti. A v neposlední řadě odborní zaměstnanci, kteří jsou otevření nikdy nekončícímu vzdělávání.

Nenaruší tyto plány a vizi současné zdražování energií, nebude výhodnější vrátit se zpět k manuální lidské práci?

Situace ve světě okolo zdražování energií trend automatizace nezmění. Při současném nedostatku pracovních sil na trhu spíše donutí firmy se o automatizační technologie více zajímat a aplikovat je do provozů. Provoz ponese větší náklady, ale pokud se budou muset firmy rozhodnout, zda budou bojovat s nejistotou spojenou s nedostatkem zaměstnanců, nebo budou platit větší náklady za automatizovaná pracoviště, většina půjde do druhé varianty.

Václav Nášel

Do společnosti JK Nástroje nastoupil v roce 2010. Prošel pozicemi obsluhy CNC strojů, seřizovače a vedoucího směny, kontrolora kvality a vedoucího výroby. Procesy ve firmě tedy zná zevrubně. Dnes je správcem informačního řešení a datovým analytikem. V JK Nástroje byl také zodpovědný za implementaci ERP systému Infor SyteLine (CloudSuite Industrial) v roce 2016 a zavedení automatického sběru dat přes řešení InduStream o čtyři roky později.

Článek najdete v časopisu IN-IT, čísle 2/2021.